Leniny stránky

Smutek, bezmoc a pocity beznaděje či zoufalství jsou pocity (emoce), které za normálních okolností mají pro náš organismus velký význam.Problém začíná tam, kde se tyto emoce objevují příliš často, trvají příliš dlouho, jejich intenzita je vzhledem k situacím, které je spustily, příliš velká, takže začínají nadměrně ovládat život postiženého.ářčáářDeprese je jeden z mála život ohrožujících stavů v psychiatrii. V České republice je každoročně nově diagnostikováno kolem pěti tisíc depresívních pacientů, na lůžku jich je léčeno asi tisíc. Odborníci předpokládají, že zhruba dalších polovina nemocných se k lékaři vůbec nedostaví nebo je u nich chybně diagnostikována neexistující tělesná choroba. Celosvětově trpí depresívními poruchami asi sto miliónů lidí.Pomineme-li všeobecně vžitou představu o tom, že deprese je "špatná nálada", můžete pojmenovat nejrozšířenější a nejnebezpečnější mýty související s depresí?  

Při depresi však nejde jen o nepříjemný emoční prožitek. Deprese je onemocnění celého organismu. Vede k pocitům zoufalství, beznaděje, ztrátě radostného prožívání, energie i vůle. Od běžného smutku nebo rozladěnosti se deprese liší zejména v tom, že:

To, že je deprese nemoc, rozhodně neznamená, že je člověk "nenormální" nebo "bláznivý". Může ale cítit prázdno v duši, být bez energie. Má smutnou náladu a vyčítá si to. Nemůže fungovat v každodenních záležitostech, nesoustředí se. Nedokáže se radovat z věcí, které ho dříve těšily.

Deprese je jedním z nejčastějších problémů, který můžeme zažít. U každého pátého člověka se alespoň 1x za život objeví klinicky významná depresivní nálada. Každoročně jí onemocní kolem 5% obyvatelstva různého věku, ženy asi 2x častěji než muži.V této souvislosti se hovoří o vlivu pohlavního chromozomu X; ženy mají tyto chromozomy dva (XX), muži jeden (XY), a proto se u nich vloha projevuje méně. Mluví se také o nestabilitě vnitřních hodin způsobované menstruačním cyklem či o nižší míře diagnostiky u mužů, kteří podobné nemoci neradi přiznávají a často je řeší například pitím alkoholu. 

Mohou depresí onemocnět i děti?

Ano. Děti jsou ovšem z pohledu rozpoznání nemoci odlišné. Děti o svých emocích nemluví a svá duševní trápení vyjadřují jazykem těla. Ostatně ve většině jazyků slova vyjadřující emoce a vnitřní pocity jsou vývojově nejmladší. Stále častěji se dozvídáme o tom, jak je důležité dětství bez závažných psychotraumat, jako jsou války nebo týrání, a to pro formování funkce mozku. Jedinci vystavení výrazným formám násilí jsou prokazatelně častěji v dospělosti depresívní.

Hlavním příznakem deprese je porucha nálady, ale kromě ní je ovlivňěno také myšlení, chování i tělesné fungování. Mezi typické příznaky deprese patří:

Deprese je život ohrožujícím stavem.

Až sedmdesát procent sebevražd páchají lidé trpící depresí. Mají třicetkrát vyšší riziko sebevraždy oproti ostatním, a ročně tímto způsobem ukončí svůj život celá řada postižených v produktivním věku ...

Deprese sama na sebe ovšem váže i řadu somatických nemocí. Například nejrůznější imunitní a kardiovaskulární onemocnění.

Dobrým ilustrativním příkladem je pohled na vztah deprese a kardiovaskulárních onemocnění, kdy se zdá, že deprese může být obojím - jak příčinou, tak následkem tělesného onemocnění. Je prokázáno, že riziko kardiovaskulárního onemocnění stoupá s tíží a délkou deprese, a víme, že přítomnost depresívních symptomů zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob v průběhu života až dvojnásobně. Tato souvislost však neplatí jen pro nově vzniklá onemocnění. Depresívní porucha výrazně zhoršuje prognózu a další vývoj, zejména u pacientů po proběhlém infarktu myokardu. U těchto jedinců deprese vznikající v souvislosti s postižením srdce zvyšuje úmrtnost do jednoho roku až třiapůlkrát.

Lidé, kteří se vyléčí z těžké deprese, říkají, že sklíčení a utrpení jsou nesnesitelné, jdou všude s vámi, nelze uhnout. Nic nepomáhá; to, že jsou jinak zdraví, nevnímají.